Je to už pár let, co se na internetu objevila první zvířecí selfíčka. Téměř okamžitě po jejich zveřejnění však vyvstala otázka autorských práv k fotografiím, které nevyfotil člověk…
Mezitím se móda „sebeportrétu“ převalila světem a stal se z ní společenský fenomén, který je též předmětem bádání sociologů, psychologů…
Tzv. selfies se staly nedílnou součástí sebeprezentace na sociálních sítích, a to nejen v rukou teenagerů, ale i „vážných“ politiků, umělců, sportovců… V těchto případech je autorství snímku nezpochybnitelné, vždyť leckdy je na snímku zachycena i ruka třímající fotoaparát či mobil. Ale co se stane, když spoušť zmáčkne bytost jiného než lidského živočíšného druhu?
Co provedl neposedný Naruto
Autorem (a tento termín nás bude na následujících řádcích zajímat nejvíce) prvního světově proslaveného „sebeobrázku“ se roku 2011 stala opice – jak jinak, už podle druhového pojmenování je jí vlastní opičení se, aneb co vidí, to napodobí. Ovšem pozadu nezůstaly ani jiné zvířecí druhy: např. chobotnice z Aucklandu je původcem nejen vlastního autoportrétu, nýbrž za úplatek (2 dolary) vyfotografuje i vás. Koneckonců se o tom můžete přesvědčit v následujícím videu.
Jak bylo řečeno výše, již při zveřejnění prvních opičích selfíček vyvstala otázka, kdo je vlastně majitelem autorských práv k pořízeným snímkům. Aby bylo jasno, ke vzniku slavných fotografií došlo takto: David Slater si připravil fotoaparát na stativ, z něhož chtěl fotografovat primáty pro svou později vydanou publikaci Wildlife Personalities. Opička z rodu makaků jménem Naruto se však odmítla spokojit s pouhým pózováním a vzala portrétování do vlastních rukou – přiběhla k fotoaparátu a zmáčkla spoušť.
Vlevo: Narutovo selfíčko, vpravo: selfie samičky Celebes; fotografie převzaty z Wikimedia Commons
Právě to, že spoušť zmáčkl primát, nikoli fotograf, vedlo mnohé k domněnce, včetně Wikipedie, že vlastník autorských práv k fotografiím neexistuje. Vzniklé snímky se tak volně šířily (a dále šíří) po internetu. Později byla Davidu Slaterovi přiznána autorská práva v Británii, ovšem ta nebyla akceptována celosvětově.
Ochránci v akci: I zvířata mají duši
Do hry však aktuálně vstoupil třetí hráč, který přišel s dalším pohledem na celou problematiku. Co když držitelem práv je nikoliv „nikdo“ nebo majitel fotoaparátu, nýbrž zvíře, které zmáčklo spoušť?
S touto možností přišla organizace PETA (People for the Ethical Treatment of Animals), která proti Davidu Slaterovi podala žalobu k sanfranciskému federálnímu soudu s tím, že za vlastníka autorských práv může být považována opice, a požádala o povolení spravovat výnosy z nakládání se snímky ve prospěch opičího autora Naruta a jeho kolegů z rezervace v Indonésii.
Tuto žalobu, jejíž celé znění si můžete přečíst zde, komentoval právník společnosti PETA Jeffrey Kerr slovy: „Autorská práva jsou garantována autorům bez omezení druhu. Majitelem práv není osoba, která vlastní fotoaparát, ale bytost, která fotografii pořídila.“
Elphie: První sloní selfíčko vzniklo na jaře tohoto roku, taktéž je volně ke stažení na Wikimedia Commons
Pokud by PETA uspěla, byl by vytvořen nejen průlomový právní precedens, který by ustanovil zvíře jako možného majitele duševního vlastnictví, ale též by došlo k paradoxní situaci, kdy by samotnému David Slateru, jenž stále podniká právní kroky proti těm, kteří šíří opičí selfíčka bez jeho svolení (a bezplatně), mohly být účtovány poplatky za použití, prodej atp. „Narutových“ fotografií. David Slater vyjádřil politování nad tímto krokem, neboť sám sebe považuje za obhájce práv zvířat.
Co si o celé problematice myslíte vy? Hlasujte v anketě na začátku článku a vyjádřete svůj názor v diskuzi.