Snímek o hravém dialogu se sebou samým, sladkostem na dosah ruky a relativitě, která může v kontextu fotografie týdne znamenat a předznamenávat mnohé.
Biblický příběh o ovoci (běžně symbolizovaném jablkem), které si vzala Eva od hada a po jeho konzumaci poznala, že je nahá, je natolik archetypální a přehledný, že se postupně dostal nejen do běžného výtvarného umění, ale stal se z něj skutečný vzor, se kterým lze snadno pracovat.
Každý přitom ví, co máte na mysli. Přesto si myslím, že některým momentům ze známého příběhu nevěnujeme dostatečnou pozornost. Mediální zkratka působí schematicky a školsky jasně – přichází had, nabízí jablko, Eva si jej bere, dává sobě i Adamovi a pak již následuje vyhnání z Edenu.
Na jedné konferenci, která zkoumala, kde že se biblický ráj nacházel, zaznívalo mnoho názorů. Absurditu snahy identifikovat místo spojené s teologickou a mytologickou výpovědí, nikoli s historickou událostí, tehdy ilustroval Tomáš Špidlík známou větou, že víme s jistotou, že Eden nebyl v Číně, neboť to by Eva hada snědla a k žádnému rozhovoru by nedošlo.
A právě o rozhovor člověka s hadem v celém příběhu jde. Zřejmě neexistuje nikdo, kdo by chtěl dělat zlo jen tak, pro zlo samotné. Takový člověk by byl zřejmě psychicky nemocný, nikoli zlý. Ke hříchu (zlu) dochází většinou na základě dialogu – volba, která je sice objektivně špatná, je relativizována a přicházejí k ní různé polehčující okolnosti, případně nabídka slasti, která je lákavější než fakt zla samotného. Tento dialog vede se ženou v příběhu had, ale běžně jej vedeme neustále sami se sebou a svým svědomím. Celý život jsme v situaci dětí, které mají na dosah ruky poličku se sladkostmi, které by neměli jíst. Vědí, že nejsou zdravé, mají je zakázané, budou je po nich bolet zuby, ale přesto čas od času neodolají.
Vznešený počátek hříchu! Aneb Pokus o skus!, foto: krystyna d
Snímek Vznešený počátek hříchu! Aneb Pokus o skus! ukazuje právě klíčový moment dialogu – co je vlastně špatného na racionální reflexi nabídky, která je před námi? Můžeme ji zvážit ze všech stran, je to nezávazné, intelektuálně stimulující, odpovídající lidské svobodě a důstojnosti. O tom, jak takový dialog dopadá nebo nedopadá, pak ví každý své.
Snímek krystyny_d je svým způsobem zachycením celého lidského morálního dilematu v celém toku času, je výpovědí o lidstvu i příběhem jedné konkrétní ženy. A je také něčím, co nás nemůže nechat v klidu, vtahuje nás na onu hranu nebezpečného dialogu kalkulu libosti a nelibosti, slasti a povinnosti, dobra a zla.
Gratuluji autorce k výtvarně, kompozičně i narativně výbornému snímku a dovoluji si pozvat na prohlídku dalších fotografií uplynulého týdne.
Víc hlav - víc ví... je typickým snímkem No21, byť překvapí tím, že je provedený v barvách. Ukazuje, jaký svět se rozvíjí kolem nás, pokud se skutečně dokážeme dívat a popustit uzdu fantazii.
Víc hlav – víc ví..., foto: No21
Francoaise nabízí pohled na podzim jako na poetické a krásné období roku, na čas, kde prim hraje tajemství, kdy překonání komfortní zóny ohraničené teplým domovem nebo kanceláří může znamenat zážitek krásy téměř hmatatelné. Fotografie nese název mlžná.
Shimmell nabízí pohled k našim východním sousedům a to prismatem koexistence a kontextualizace živého tvora s rozestavěnou a nehotovou architekturou, jakoby v minimalistickém rámci chtěl ukázat určitou společnou linku evoluce. Autor fotografii pojmenoval bydlo.
Flor.cz si hraje s HDR a opuštěnou průmyslovou stavbou. Kombinace možná kontroverzní, možná trochu kýčová, ale určitě zajímavá. Název díla je Industriální labyrint.
Industriální labyrint, foto: Flor.cz