Selfie je rozhodně jedním z nejvýraznějších jevů 21. století. Je to téma mnoha psychologů, a řada z nich ho označuje za nový typ duševní poruchy. Jste posedlí pořizováním focením své osoby? Pravděpodobně trpíte tzv. selfitidou – cítíte neustálé nutkání zveřejňovat na sociálních sítích fotky sebe samých.
Podle nedávno provedených analýz britských a indických vědců bylo jako hraniční chování označeno zveřejnění tří selfie denně. Stejnou problematikou se v provokativním spotu zabýval i americký časopis The New Yorker. Video se zabývá otázkou, kde je hranice mezi zdravou mírou „narcismu“ a jeho patologickou formou.
Mít rád sám sebe patří mezi jedny z nejdůležitějších emocí, je nezbytným předpokladem k tomu, aby člověk sám sebe přijal bez výhrad a poskytl sám sobě možnost výběru. Moderní technologie – a hlavně sociální sítě – však z této emoce utvářejí patologický jev. Ve zkratce: čím více dokonalých fotek mé osoby a luxusních věcí, tím více budu mít „lajků“, budu více oblíbený a zvedne se můj společenský status.
Mnoho psychologů se shodlo na tom, že touto poruchou trpí většinou lidé s nízkým sebevědomím, nedostatkem sociálních kontaktů a lidé s chorobnou nesebekritičností. Osoby, které si selfie neustále pořizují si připadají neodolatelné a sociální sítě je utvrzují v jejich postoji. To se bohužel promítá i do jejich potomků – v této komunitě totiž zavládlo jakési „zbožštění“ vlastního dítěte, kolem něho se točí celý svět a samozřejmě také selfie s dětmi.
Paradoxem je že za první „selfie“ se dá označit autoportrét Robert Cornelia z roku 1839. Další fotografické autoportréty vznikaly hlavně v 70. a 80. letech minulého století. Ale až dnešní moderní technologie dokázaly z fotografického postupu udělat patologický jev.