Peter Župník (1961), představitel výtvarného proudu slovenské aranžované fotografie 80. let, fotografuje od dětství. Zpočátku ho zajímaly předměty, které ho bezprostředně obklopovaly: květiny, ovoce, kameny, zvířata atd. Později ho svádělo prostředí na trase Slovensko-Praha-Francie. Autor absolvoval studium fotografie na FAMU, kde v polovině 80. let při klauzurách vynikl albem lokálně kolorovaných momentek z rockových koncertů. Nyní žije už desátým rokem v Paříži.
Autorská výstava fotografa slovenského původu Petra Župníka nazvaná Světla představuje po delší době autorovo dílo v Praze. Dvojvýstava, jejíž jedna část probíhala v Galerii České pojišťovny a druhá je ještě nyní k vidění v Ateliéru Josefa Sudka, prezentuje soubor třiceti poeticky laděných fotografií z posledních zhruba deseti let. Fotografie středních a velkých formátů jsou ručně domalovávány pastelem. Je škoda, že v Sudkově ateliéru se nedostalo místa pro větší formáty. V tomto případě by věci zřejmě prospělo, kdyby byla nová kolekce prezentována vcelku.
Župníkovi je vlastní básnické vidění skutečnosti, což se odráží také v pojmenování děl. Vždy mu záleželo na osobním vyjádření. Současná pražská dvojvýstava je dokladem toho, jaké hloubky se fotograf dopracoval v posledním desetiletí. Život v Paříži mu přinesl to rozhodující: čas a s ním dostatek trpělivosti k dozrání výtvarné myšlenky. "Čím víc jsem chtěl cosi vyfotit, tím míň toho na snímku bylo", podotýká.
Peter Župník: Pokušení
Autorova poetika je oproštěna od vnějších efektů. Župník se vrací ke svým začátkům, fotografuje věci nejbližšího okolí. Prohlubuje své vidění a metodu, započaté v 80. letech: černobílé záběry dotváří ručně, štětcem a barvami. Snímek se posouvá k jiné „realitě“ a upozorňuje na jiné možné vidění "obyčejného" záběru rostliny, předmětu či místa. Skrytý obraz vzniká z prvotní potřeby zachytit náladu, situaci či pocit např. při vaření večeře. Teprve dodatečně dochází k autorově interpretaci pořízeného snímku. „Příběh vzniku mé fotografie bývá dlouhý. Příliš konkrétní záběry časem zhasnou. Potenciál mají ty nepopisné a nespekulativní. Třeba symbol kříže z listu pórku nevystoupil hned. Při fotografování jsem neviděl Vzkříšení. Proto většinu fotografií datuji nadvakrát: první letopočet odkazuje k vznik negativu, druhý k finalizaci. Pohybuji se na hranici postřehnutelnosti. Domalby olejovými pastely jsou pouhým zvýrazněním přirozených rysů, ale zabírají hodně času a také trvalo léta, než jsem vyvinul právě ten odpovídající, jemný způsob," popisuje svou metodu fotograf.
Peter Župník: To není slon
Prostřednictvím monografií, které můžete na výstavě zakoupit, lze porovnat autorovu starší tvorbu s jeho současnou. Zjistíte, že ruční zásahy technicky pořízeného snímku jsou méně nápadné. Výsledný obraz přibližuje ke ztišení, k meditaci.
Peter Župník: Světla
Ateliér Josefa Sudka
do 12. září 2004