Výstava: Mohou být městské komíny krásné?

Výstava: Mohou být městské komíny krásné?

V pražské galerii FotoGrafic vystavuje mladý fotograf Tomáš Bican (1973) velkoformátové černobílé snímky městské krajiny. Jeho výstava se jmenuje příznačně Landscapes.

Prostor galerie na Starém městě vznikl po celkové rekonstrukci opuštěné chodby staré továrny. Po dokončení v roce 2003 se zde prezentují zejména mladí umělci s fotografickými a jinými experimentálními projekty. Snímky Tomáše Bicana se na bývalé tovární stěny hodí naprosto bez diskuse.

Tomáš si po zdolání všech škol, včetně Pražské fotografické, odbyl svou civilní službu v Umělecko-průmyslovém muzeu, kde se samovzdělával v archivu. Na rozdíl od mnoha jiných umělců se Bican živí prodáváním vlastních fotografií na Karlově mostě.

Autor se v 90. letech zaměřil na fotografování periferních pražských čtvrtí. Jeho snímky byly odhodnoceny v soutěži Praha fotografická sedmnácti cenami, z toho čtyřikrát vzešel jako vítěz a dvakrát si odnesl cenu za nejlepší černobílou fotografii. V roce 2001 získal 2. cenu na Czech Press Photu v kategorii Umění.


Tomáš Bican: ilustrační fotografie

Bican dokáže odhalit kouzlo pražské periférie, vystihnout atmosféru, jaká v těchto místech byla v časech kdysi dávných. Vytváří pozoruhodné obrazce s kovovými konstrukcemi, zábradlím či s dráty elektrického vedení. Jako mimoděk se tu a tam mihne silueta postavy nebo zamává křídly pták. Inspirací Tomáše Bicana je styl minulé doby, naplňuje jej však svým osobitým, ryze současným obsahem. Ve fotografiích městské krajiny Bican kombinuje výtvarný a reportážní styl.


Tomáš Bican: ilustrační fotografie

Bicanovy fotografie připomínají už na první pohled cosi, co jeho generace (do níž se počítám) nemohla zažít. Přesto ve mně snímky vyvolávají hluboko zasutý smysl pro kouzlo městských periferních čtvrtí z přelomu šedesátých a sedmdesátých let. Fotografie, z nichž čiší hrabalovská poetika, oživují tušenou krásu předměstských scenérií.

Bican má vzácnou imaginativní schopnost - vidí za věci, vnímá ostřeji situace a scenérie, a to bez ohledu na to, jakou mají skutečnou podobu. Fotograf rozvíjí své fantastické vize při pohledu na kouř valící se z komína nebo na zaprášené, hlučné pražské ulice. Bican z věcí pro většinu lidí ne právě příjemných vykřeše tajemno běžně nepostřehnutelné. Objekty, které nejsou vnímány jako přímo estetické, spíše na první pohled nezajímavé či tuctové, v jeho pojetí získávají novu hodnotu.


Tomáš Bican: ilustrační fotografie

Je vidět, že fotografický archiv při rok a půl roční civilní službě byl pro Bicana dobrou školou. Přesto bez vlastního tvůrčího pohledu by byl pouhým plagiátorem. To však není Bicanův případ, podle „předloh“ starých mistrů se učil rozvíjet svůj styl. Možná z jeho snímků ucítíte ono okouzlení českou avantgardou či Sudkem. Je to však ze strany autora okouzlení přiznané, je to jeho způsob komunikace.


Tomáš Bican: ilustrační fotografie

Tomáš Bican používá vysoce citlivý film (až ISO 3200). Jeho snímky charakterizuje kontrast hodně tmavého objektu a ostrého protisvětla. Fotografie tak působí dojmem syrovosti. Fotograf používá Nikon FE, pracuje také s Mamiyou RB 67 a s kinofilmovým panoramatickým Noblexem. V současné době se dál věnuje tématu urbanizovaná krajina a architektura velkých měst.


Tomáš Bican: Landscapes 
galerie FotoGraphic, Stříbrná ulice, Praha
do 15. dubna 2005
 

Určitě si přečtěte

Články odjinud