Dva stylové ultrakompaktní digitály. Jeden se čtyřmegapixelovým, druhý s pětimegapixelovým rozlišením snímače. Jsou tyto modely srovnatelné? Přinášíme vám podrobnou obrazovou reportáž z testování Olympusu µ-mini Digital a jeho vyspělejšího sourozence s přídomkem "S".
Není pochyb o tom, že olympusí "mjučka" jsou atraktivní stylové fotoaparáty. A to nejen svým netypickým, až nezařaditelným tvarem, ale zejména spektrem barevného kovového opláštění. Již v tomto bodě se čtyřmegapixelový model liší od pětimegového - nabízená barevná paleta totiž není totožná. A tak kdo se dříve nedočkal například populární "champagne", nyní si ji může vybrat.
Postavíme-li si oba fotoaparáty vedle sebe, je zřejmé, že jejich rozměry zůstaly zcela shodné (95 × 56 × 28 mm), stejně jako váha 115 gramů bez Li-Ion akumulátoru. Na přední straně kromě informace o různé velikosti snímacího čipu a "ještě stylovějšího" orámování firemní značky nezpozorujete rozdíl. Stejně tak zadní stěna má pouze jedinou změnu v nápise nad LCD displejem: High-Contrast TFT nahradil HyperCrystal LCD.
Praktický otočný volič na horní stěně, který je určený pro přepínání režimů Fotografování/Natáčení videosekvencí/Prohlížení dat, zůstal nezměněn
Slot pro Li-Ion akumulátor a xD-PictureCard jsou schovány pod společnou krytkou na boční straně přístroje
Tato mjučka jsou v lecčems velmi příjemná, s přihlédnutím k tomu, jak snadno jsou ovladatelná. Značně překvapila svou funkční výbavou, která - přestože má samozřejmě i své slabiny - je bohatá. Stylovému fotoaparátu není třeba vyčítat ani "pouhý" dvounásobný optický zoom (při přepočtu na kinofilm 35–70 mm), ani například absenci možnosti uživatelské kalibrace vyvážení bílé, která by v tomto případě byla nošením dříví do lesa, neboť expoziční automatika je dostatečně spolehlivá. Výrobce neměl potřebu upgradovat ani rozlišení videosekvencí (320 × 240 px při snímkové frekvenci 15 fps), natož přenosový protokol USB 1.1 – přístroje si zkrátka pořídí uživatelé s nižšími nároky.
Rozdíly v technické specifikaci
|
Olympus mju mini Digital |
Olympus mju mini Digital S |
| Snímací čip |
4 Mpx |
5 Mpx |
| Velikost snímků |
2 272 × 1 704 px |
2 560 × 1920 px |
| Vyvážení bílé |
auto, denní světlo, zamračeno, žárovka, zářivka |
auto, denní světlo, zamračeno, žárovka, 3× zářivka |
| Počet scénických režimů |
13 |
14 (navíc Noční scéna+portrét) |
| Úpravy při prohlížení fotografií |
měkká kresba, rybí oko, černobílá, sépie, změna velikosti |
navíc možnost ořezu snímku |
| Další funkce |
– |
reálný i náhledový histogram |
Pro představu uvádíme také některé položky Menu v obrázcích.
Samozřejmostí je při navýšení počtu světlocitlivých buněk také nárůst maximální velikosti snímků
Novinka z PMA dostala do výbavy navíc funkci reálného i náhledového histogramu
Malý upgrade proběhl také v rozšíření možností vyvážení bílé (z jedné na tři zářivky),
u µ-mini Digital S přibyl i jeden scénický režim a možnost tvorby alb
U obou modelů je možné stáhnout si přes program Olympus Master 1.0 české menu
- bohužel bez diakritiky
Nyní se pozastavme u obrazové kvality snímků. Firemní objektiv má v obou případech velice průměrnou světelnost F3,5–4,9, kresba optiky je přesto na poměrně dobré úrovni. Přestože se na širokém konci setkáváme s mírným soudkovitým zkreslením, "podušky" na dlouhém ohnisku nejsou patrné (příjemné je téměř 100% pokrytí LCD displeje). Počítat však bohužel musíte s vytrácející se ostrostí směrem ke krajům, a to markantněji při použití dlouhé ohniskové vzdálenosti (a ještě více u pětimegového Digital S). Úskalím obou fotoaparátů je pouze malý dosah blesku – což pravděpodobně souvisí také s jeho fyzickou velikostí.
Jak se můžete přesvědčit z grafů, oba námi testované modely vykazují zvýšenou míru šumu. Poněkud hůře je na tom pětimegové mjučko, což je logické vzhledem k tomu, že se na stejnou velikost snímacího čipu (1/2,5") muselo vměstnat o milión více světlocitlivých buněk. Budete-li pořizovat záběry na nižší hodnoty ISO (64–100), budou vaše snímky nejoptimálnější pro tisk pohlednicových formátů. Při nastavení vyšších hodnot budete pozorovat nepříjemný barevný šum, neboť zejména modrý kanál RGB vykazuje značnou odchylku.
Demosnímky z Olympusu µ-mini Digital jsme vám přinesli zde, nyní se podívejte na několik záběrů z nového mjučka. Všimněte si zejména téměř přesného podání pleťových barev.
Pro úplnost přinášíme ještě tabulky naměřených rychlostí na monitorových stopkách. Jak je vidět, na tuto kategorii stylových digitálů je přístroj opravdu svižný. Pětimegový model si téměř ve všech parametrech polepšil, a tak ani majitelé stylového fotoaparátu se nemusejí obávat šneka.
| Olympus µ-mini Digital |
Olympus µ-mini Digital S |
|
|
první snímek |
2,49 s |
| snímek bez namáčknutí |
1,01 s |
| snímek s namáčknutím |
0,27 s |
| ukládání-připravenost k dalšímu snímku |
2,03 s |
| rychlost sériového snímání |
1,1/s |
| max. počet snímků v sérii |
7 | |
|
první snímek |
2,78 s |
| snímek bez namáčknutí |
0,74 s |
| snímek s namáčknutím |
neměřitelné |
| ukládání-připravenost k dalšímu snímku |
1,48 s |
| rychlost sériového snímání |
1,1/s |
| max. počet snímků v sérii |
5 | |
Měřeno paměťovou kartou xD, 128 MB ve formátu JPEG s nejnižší kompresí
Pokud mají tato olympusí mjučka fungovat jako stylové, lehce ovladatelné doplňky s přehledným menu, které navíc pořídí optimální snímky, pak tuto funkci opravdu plní. Expoziční automatiku doplňuje řádka scénických režimů, takže i amatér si hravě poradí. Jen málokterý fotoaparát této kategorie má vodě- a prachuodolné tělo, doménou mju je navíc kvalitní sunshine displej jak s vysokým rozlišením, tak s velice dobrými antireflexními vrstvami a pozorovacím úhlem 160 stupňů. Jestliže je také možné vybavit fotoaparát češtinou, pak je to jistě pro "stylové" uživatele značka ideál.