Ať už jste propadli reportážní fotografii nebo fotíte momentky na nejrůznějších místech, určitě jste se již dostali do situace, kdy bylo osvětlení scény natolik nízké, že pořídit technicky dobrou fotografii bylo téměř nemožné.
Omezení většiny digitálních kompaktů je především ve vysoké hladině digitálního šumu při navýšení ctilivosti snímače. Obvykle bývá použitelná citlivost ISO 400 až ISO 800. Při fotografování na vyšší citlivost již bývají snímky silně poznamenány digitálním šumem a obrazová kvalita je jedním slovem mizerná – barevné zrno, ztráta detailů, ztráta obrysové ostrosti.
O mnoho lépe jsou na tom majitelé digitálních zrcadlovek, jejich snímače mají větší plochu, a tak není digitální šum tak výrazný. Velkým plusem je také možnost snímat do formátu RAW, který umožňuje při konverzi výsledný snímek lépe zbavit barevného šumu.
Alternativu ke zvýšení citlivosti najdete v závislosti expozičních parametrů – expoziční čas, clona a citlivost. Pokud nechcete navyšovat citlivost, pak je třeba manipulovat s nastavením času či clony. Máte-li však obavy z pohybové neostrosti způsobené dlouhým časem, je možné změnit pouze clonu. Odtud tedy jednoduché pravidlo: pokud nechci navyšovat citlivost a prodlužovat expoziční čas, pak je třeba zvolit menší zaclonění objektivu anebo objektivy s vyšší světelností mi umožní fotografovat za horších světelných podmínek s kratším časem = bez rizika pohybové neostrosti.
max. velikost
Řez fotoaparátem Canon PowerShot Pro 1, všimněte si rozdílu mezi průměrem vstupní čočky a ostatních čoček v objektivu, jeho světelnost je F2,4–F3,5 při rozsahu 28–200 mm
Tento polopatický úvod měl sloužit jediné věci. Málokdo se při koupi digitálního fotoaparátu soustředí na světelnost objektivu. Moc marketingových oddělení prakticky všech výrobců digitálních fotoaparátů je velká, a tak se fotoamatéři zaměřují na jiné parametry digitálu. Tradičně je pro laika důležité jaké rozlišení má snímač digitálu, jak je velký rozsah objektivu (jinak řečeno kolikanásobný zoom digitál má), případně jaká je maximální citlivost. Světelnost objektivu je však důležitý a bohužel opomíjený parametr, a to nejen mezi zálkazníky, ale také mezi prodejci.
Málokterý prodejce (i když se snaží vyjít zákazníkovi maximálně vstříc) se bude pouštět do vysvětlování závislosti času, clony a citlivosti, aby v závěru minipřednášky zákazníkovi sdělil, že vyšší světelnost objektivu je pro jeho účely výhodnější.
Co je světelnost?
Vysvětlit přesně a srozumitelně pojem světelnost není zrovna jednoduchý úkol. Světelnost je parametr, který se týká výhradně objektivu fotoaparátu. Hodnota světelnosti se udává v clonových číslech (typicky F1,4; F1,8; F2; F2,8; F3,6; F4 atd.) čím je toto číslo menší, tím je světelnost objektivu větší.
Světelnost nám vlastně říká jaké množství světla projde objektivem a dopadne na film nebo snímač. Logickou dedukcí dojdeme k tomu, že více světla projde objektivem s větším průměrem čoček. To je také důvod, proč není světelnost objektivů u digitálních kompaktů nijak oslnivá. Do kvádru velikosti krabičky od čaje zkrátka velké čočky nedostanete. Světelné objektivy jsou obvykle velmi drahé, je to dáno také tím, že pro výrobu je potřeba kvalitní sklo, neboť sebemenší vada se při velkých rozměrech čočky projeví mnohem více než u malých rozměrů.
Vlevo objektiv se světelností F1,2, vpravo pak se světelností F4, všimněte si rozdílu ve velikosti výstupních čoček
foto: server fotografovani.cz
U digitálních kompaktů se obvykle setkáme se světelností od F2,2 na širokém ohnisku, až do F6,3 na dlouhém ohnisku. Rozsah je tedy značný, čím je však světelnost větší, tím je objektiv lepší. Ovšem pozor, velice záleží na tom, jaký je rozsah jeho ohniskových vzdáleností. Proto není možné jednoznačně říct, jaká světelnost je dobrá a jaká je špatná.
Je logické, že objektiv s ohniskovou vzdáleností 700 mm bude mít horší světelnost než objektiv s ohniskovou vzdáleností 70 mm. Pokud by totiž oba dva měly stejnou světelnost, musela by mít výstupní čočka u 700mm objektivu přibližně desetkrát větší průměr, řádově bychom se tak dostali k průměru čočky kolem 30–40 cm u ohniska 700 mm. Dokážete si představit manipulaci s takovým objektivem?
max. velikost
Objektiv Zeiss Apo Sonnar T* s ohniskovou zdáleností 1 700 mm a světelností F4, jeho hmotnost je 256 kg, ta malá černá věc vlevo je středoformátová zrcadlovka Hasselblad...
Odborníci a techničtěji založení čtenáři prominou zjednodušené vysvětlení, myslím však, že pro základní vysvětlení světelnosti začátečníkům výše uvedené postačí. Pokud chcete doplnit či upřesnit něco z uvedeného, učiňte tak prosím v následné diskuzi.
Jaký digitál je tedy nejlepší?
Jelikož je dnešní teoretizování určeno především fotoamatérům, kteří neplánují koupi digitální zrcadlovky, zaměříme se na vybrané digitální kompakty, které mají dobrou světelnost. V případě výměnných objektivů pro digitální zrcadlovky není problém vybrat vysoce světelné modely, jejich velikost, hmotnost a především cena je však obvykle nad možnosti obyčejných amatérů.
Digitální fotoaparáty, jejichž objektivy mají dobrou světelnost se téměř všechny rekrutují z řad ultrazoomů. I když nejsou rozdíly ve světelnosti na širokém ohnisku nijak velké oproti jiným modelům, světelnost na nejdelším ohnisku je parametrem, díky kterému strčí ultrazoomy do kapsy většinu pokročilých kompaktů.
Samsung Pro 815
Fotoaparát s největším rozsahem zoomu a také s největším displejem (v době uvedení na trh), nejlepší je i ve světelnosti objektivu, ta je při rozsahu 28–420 mm vynikajících F2,2–4,6. Recenzi najdete i na našem webu. Digitál se už neprodává a v plánu není bohužel ani žádný nástupce.
Canon PowerShot S5 IS a PowerShot S3 IS
Oba dva modely mají shodný objektiv s rozsahem 36–432 mm při světelnosti F2,7–3,5. Rozdíl mezi aparáty je v rozlišení snímače a samozřejmě i v ceně. PowerShot S3 IS je výběhový kus, který se doprodává. Jeho recenzi si můžete přečíst na DIGIareně také, recenzi PowerShotu S5 chystáme v brzké době.
Panasonic Lumix FZ8
Novinka letošního roku s dvanáctinásobným zoomem o rozsahu ohnisek 36–432 mm se světelností F2,8–3,3. Starší bratříček Lumix FZ7 na tom byl stejně, rozdílné však bylo rozlišení snímače. Recenzi Lumixe FZ8 najdete zde.
Panasonic Lumix FZ50
Pokročilejší sourozenec modelu FZ8 má robustnější tělo a nabídne mírně odlišný rozsah ohnisek, a to 35–420 mm při světelnosti F2,8–3,7. Identickým dvojčetem je model Leica V-LUX 1, recenzi obou fotoaparátů jsme vám přinesli již dříve.
Sony Cyber-shot H7 a Cyber-shot H9
Dvojice nových fotoaparátů s rozlišením 8 Mpx má dvanáctinásobný zoom se zajímavým rozsahem ohnisek 31–465 mm a světelností F2,7–4,5. Recenzi druhého jmenovaného jsme publikovali nedávno.
Olympus SP-550 UZ
V současné době fotoaparát s největším rozsahem zoomu na světě. Osmnáctinásobný optický zoom má rozsah ohnisek 28–504 mm a i přesto si zachoval výbornou světelnost F2,8–4,5. Recenzi najdete opět na našem webu.
Nikon Coolpx S10
Poměrně zajímavý digitál nejen svojí konstrukcí, ale především desetinásobným zoomem vměstnaným do relativně malého těla. Při rozsahu 38–380 mm má objektiv stálou světelnost po celé délce, a to F3,5. Testovali jsme pro vás v prosinci loňského roku.
Přehled modelů by mohl samozřejmě pokračovat dál, tento výčet však měl upozornit na ty modely, které nabídnou dobrou světelnost vzhledem k rozsahu objektivu. Ačkoliv některé další fotoaparáty mají shodnou světelnost na širokém ohnisku (typicky F2,8) na dlouhém ohnisku je tomu již jinak a hodnota světelnosti se pohybuje kolem F5.
Věříme, že náš minipřehled byl užitečný především pro ty, kdo o koupi digitálu uvažují a mají v plánu fotografování nejen za zhoršených světelných podmínek. Podrobné technické parametry zmíněných fotoaparátů najdete v našem katalogu digitálů.