Abyste spatřili na vlastní kontrasty, čisté linie na dnešním snímku, budete muset až na Slovensko.
Říká se, že svět není černobílý. Autor, který se zatřpytil na stupních vítězů minulého týdne, si ale barvy prostě nepřipouští. Najdete ho zde pod pseudonymem dalibor dstyle. Kousek tohoto údajně neexistujícího černobílého světa potkal a zaznamenal ho pro nás v podobě zajímavé kompozice „Apollo Bridge“. Zmíněný „kousek“ pochází ze Slovenska, modelem se stal bratislavský most Apollo. I moderní architektura umí být romantická, i když se nejedná zrovna o city ze staré školy. A ani k tomu ty barvičky nepotřebujeme. Tvarům a strukturám tohoto typu sluší černobílý háv skutečně dokonale.
V tomto případě hrají prim linie, které dělí prostor, vyplňují ho, tvoří hlavní i vedlejší téma. Žádné stromy, mraky ani lidé jim to právo neupírají. Výrazná stopa ocelových trubek, vlásečnice lamp i jemná krajka drátěného pletiva je v podání tohoto autora náhle čímsi skutečně výjimečným a z pouliční scény se tak stává umělecké dílo s nádechem abstraktní fotografie. K tomu samozřejmě přispívá také mírná deformace, která podporuje prostorovost i dojem jakéhosi snivého „neskutečna“. Romantika nové doby je zkrátka skrytá, ale působivá.
Apollo Bridge; foto: dalibor dstyle
Ještě mi chvíli povídejte, jak svět není černobílý! Levá strana se takřka topí v černi, pravá je pro změnu sněhobílá. Autor zde zajímavým způsobem pracuje se symbolikou. Ačkoli produkt lidské snahy v pravé polovině záběru září bělostí, obloha pod ním zvolna tmavne. I když se však snažíme slunce vlevo skrýt pod vrstvou kovu, stále bude probleskovat. Poezii Fotky týdne si můžeme tedy vyložit několika způsoby.
Možná nám říká, že přírodu a pravdu navždy zamaskovat nelze. Snímek na nás může také působit jako novodobá verze starobylého symbolu Jing a Jang, kde z tmavé plochy světélkuje bílý bod a ze světlé na nás strnule zírá černý, abychom si uvědomili, že nic není stoprocentně dobré ani zlé. A vlastně tam ani žádný mystický podtón být nemusí. Pastvou pro oči je „Apollo Bridge“ v každém případě – dokazuje to i skvělé bodové ohodnocení.
Dalibor prostě umí, ale je trochu škoda, že záběrů z jeho rukou zatím nenajdeme víc. Je jasné, že si rozumí se svým přístrojem i se svými představami, které na snímek přenáší. Probírat se fotografickým vývojem může být ale inspirativní. Snad tedy tento článek autora dnešní Fotky týdne povzbudí a do Galerie přibudou další snímky s jeho podpisem.