Ať už se vydáte na bitevní pole reportážní fotografie z jakéhokoli důvodu, bude se vám hodit pár rad do začátku. U reportáže totiž platí hned dvojnásobně, že štěstí přeje připraveným.
U reportáže se budeme se snažit zachytit nezkreslený, reálný obraz světa kolem nás. To ovšem neznamená, že výsledkem nemohou být kompozičně zajímavá díla. Jen cesta k nim bude poněkud obtížnější a formální stránka často bude stát až na druhém místě.
max. velikost
foto: Ondřej Rytíř, Canon EOS 30, Sigma 15–30mm, F3,5–4,5 EX DG, film Ilford Delta 400
Zvolte si své téma
Jeden z neznámějších a pro mne dodnes i jeden z nejpůsobivějších reportážních snímků je pohybově rozmazaný, zrnitý a tak kontrastní, že se zdá, jako by byl složen jen ze tří odstínů černé. Zobrazuje pohled do tváře útočícího vojáka při spojenecké invazi v Normandii 6. června 1944. Najděte si jej na webu agentury Magnum Photos, kde otevírá Capovo portfolio. Teprve, když si plně uvědomíte obsah snímku a odvahu, jakou musel jeho autor Robert Capa mít, když zády k létajícím kulkám fotografoval útočící vojáky, ve vás záběr vyvolá škálu silných emocí.
Tento příklad jsem použil, abych zdůraznil hned dvě nejdůležitější rady pro působivou reportáž. Předně musíte mít jasné a pokud možno vyhraněné téma. Nemusí se nutně jednat jen o negativní zprávy, i když ty na nás bohužel působí vždy silněji. Čím silnější emoce téma vyvolává, tím lépe. Druhá dobrá rada zní: snažte se na tyto emoce zaměřit.
max. velikost
Má-li reportážní snímek sdělit vše podstatné, nemusí vždy nutně jít o širokoúhlý záběr celé scény. Tato fotografie je krásnou ukázkou toho, jak může jednoduchá kompozice říci vše.
foto: Robert Hutner, Nikon D100, Nikkor 17–35 mm F2,8; ohnisko 17 mm, F4, 1/60 s, ISO 400
Najděte prostředníka
Cíl zprostředkovat divákovi vašich fotografií stejně silný zážitek, jako by se sám nacházel uprostřed děje, vyžaduje najít vhodného prostředníka emocí. Zkuste si představit snímek s detailem kornoutu zmrzliny ležícího na zemi. Nic to s vámi nedělá? Ani se mnou ne. Zkuste si pomyslný záběr rozšířit o plačící dítě a najednou na vás i takto banální scéna zapůsobí emotivně. Našli jste prostředníka mezi zachycenou reálnou situací a divákem fotografie – tvář dítěte zalitou slzami.
S bleskem do místnosti Při reportáži si nemůžete vybírat světelné podmínky, proto byste nikdy neměli zapomenout na externí blesk s nabitými baterkami. V místnosti s nízkými bílými stropy namiřte hlavu blesku šikmo nahoru, záběry budou přirozenější. Výhodné je tento postup kombinovat s nasazením odrazky, která osvětlí objekty i v přímém směru. Použít lze ale také speciální blesk typu dvojče, který má otočný hlavní reflektor a menší pro osvětlení scény namířený pevně dopředu. 
|
Podobný přístup volil i již zmíněný mistr válečné fotografie – Robert Capa. Nesnažil se fotografovat válku, ale její dopad na obyčejné lidi. Zdá se to prosté, když se to napíše, ale nezapomínejte na to v terénu. Jinak snadno začnete místo lidí fotografovat pouhé „postavy“.
max. velikost
Kontaktní snímky pořízené širokým ohniskem z malé vzdálenosti jsou velmi poutavé a doslova vtahují do děje. Někdy však může být přínosem větší odstup a použití teleobjektivu. Fotografovaní lidé se chovají spontánně – nemají pocit, že jsou sledováni, a snáze tak můžete zachytit zajímavé okmažiky nebo výrazy.
foto: Robert Huttner, Nikon D2X, Nikkor 70–200 mm F2,8 VR, ohnisko 200 mm, F4,5, 1/200 s, ISO 640
Dvanáct je tak akorát
Na rozdíl od dokumentu se reportáž vždy váže ke konkrétnímu místu a času. Je tedy dobré zahrnout do záběru kromě hlavního objektu dění i maximum souvislostí, ve kterých se vše odehrává. Proto reportážní fotografové často používají širokoúhlé objektivy, které jim umožňují při zachování velikosti hlavních objektů v záběru zachytit i široké okolí. Má to ovšem jednu zásadní nevýhodu – musíte se dostat mnohem blíž k událostem, které mohou být nebezpečné nejen pro vaši techniku.
Naštěstí reportáž tvoří málokdy jediná fotografie (i když noviny leckdy více neotisknou), mnohem častěji se jedná o malou sérii. Nepředstavujte si ovšem stovky fotografií nasnímaných v sériovém režimu. Dobrý fotograf dokáže říci vše na pár záběrech. Časem se ustálilo, že reportážní cyklus by mělo tvořit přibližně 12 snímků. Série má zásadní výhodu, že se nemusíte omezit jen na jeden všeříkající záběr pořízený krátkým ohniskem. Naopak je dobré rozvrstvit fotografovanou událost do příběhu, který má úvod, stať i závěr.
max. velikost
Na tomto snímku oceňuji zejména to, že ačkoli se jedná o věrné zobrazení skutečnosti, je velice výtvarný. K dosažení tohoto efektu nebylo třeba nějakých zásahů do scény, autor jen velmi předvídavě zvolil nejvýhodnější úhel pohledu.
foto: Robert Huttner, Nikon D2X, Tokina 12–24 mm F4, ohnisko 12 mm, F4, 1/80 s, ISO 800
Jednotlivé snímky v sérii by měly být proměnlivé nejen obsahově, ale i kompozičně. Můžete do ní bez obav zahrnout detailní portrét s minimální hloubkou ostrosti zdůrazňující emoce. Na dalším snímku naopak bude široký záběr s maximální hloubkou ostrosti, který zachytí prostředí události. Jako celek pak bude série působit vyváženě a zajímavě.
Připravenému přeje
Vyplatí se nepodcenit přípravu. Nezáleží na tom, zda se chystáte na fotografování svatby svého nejlepšího přítele nebo do ulic Bagdádu. Nejprve je třeba se důkladně zamyslet nad prostředím, kde budete fotografovat. Skutečnost vás sice může vždy zaskočit, ale přesto byste měli mít jasno v tom, jaké lze předpokládat podmínky, a přizpůsobit jim výbavu.
Budete fotit spíše venku, nebo v interiéru? Jak dlouho budou muset vystačit baterie a kolik chcete pořídit snímků? Budou nutná nějaká speciální povolení? Bude se technika potýkat s vodou či prachem? Zapomínat byste neměli ani na své pohodlí, abyste kvůli shánění něčeho k pití uprostřed několikahodinové demonstrace v parném létě nepropásli klíčové okamžiky. Někdy se může hodit i stativ nebo monopod, zvláště pokud budete pracovat i s teleobjektivy, které se po několika hodinách pěkně pronesou.
max. velikost
U reportáže můžete výsledný dojem ovlivnit zejména šířkou záběru a úhlem pohledu. Někdy je lepší emotivní polocelek či detail, jindy se bez širokého záběru neobejdete. Máte-li dostatek času, vždy se vyplatí přemýšlet, co ještě lze do snímku zahrnout a jak to bude působit. Na této fotografii vidíme výmluvný paradox mezi plotem plným vzkazů po událostech 11. září a billboardem v pozadí.
foto: Mria Obed, Canon EOS 20D, 18 mm, F9,5 1/180 s
Uprostřed pohybu
Řečeno vojenským žargonem se dá fáze přípravy považovat za strategii. Jakou však zvolit taktiku, když dorazíte na místo, kde se vše odehrává? Vše samozřejmě záleží na typu události, kterou chcete zachytit, proto nelze některé rady uplatnit vždy. Nepředpokládám ovšem, že budete hned fotografovat válečný konflikt. Pokud se dá událost předvídat, mějte o ní předem zjištěno maximum informací a vytvořte si předběžnou představu, kdy a kde se bude co dít. Na místo dorazte dříve než diváci a v klidu si najděte nejvýhodnější stanoviště i trasy přesunů mezi nimi. Na každém takovém stanovišti je užitečné si předem vytipovat také záchytné body pro ostření.
Ostřete najisto
Když se například před vámi přežene dav demonstrantů, může se vám stát, že přijdete o zajímavý záběr jen proto, že autofokus nestihl na pohybující se objekty tak rychle zaostřit. Proto je vždy dobré v nastavení fotoaparátu vypnout jeho prioritu – lepší je získat rozmazaný emotivní záběr, než ostré „nic“. Kontinuální ostření je pro takové situace vhodné, ne vždy však dává spolehlivé výsledky.
max. velikost
Někdy se vyplatí nechat blesk v klidu, i když se světla nedostává – tak jako u tohoto záběru. Autorka snímku se vyhnula použití blesku hned ze dvou důvodů. Jednak nevhodně rušil náboženský obřad, ale především by zničil veškerou atmosféru celého záběru. Jak je vidět, kvalita snímku je dobrá i při použití vysoké citlivosti.
foto: Sandy Young, Nikon D2X, 17–55 mm F2,8, ohnisko 55 mm, F5, 1/30 s
Často je lepší si dopředu určit významné body, na které budete ostřit namáčknutím spouště. Může se jednat třeba o roh budovy, sloup osvětlení nebo stojící auto. Přepněte na středové ostření a jakmile se bude v okolí vašeho záchytného bodu dít něco zajímavého, zaostřete nejdřív na něj a pak záběr rychle překomponujte. Pokud budete držet spoušť namáčknutou nebo použijete zámek zaostření, nebude již autofokus mít důvod k váhání a odezva přístroje bude okamžitá.
max. velikost
Reportážní snímky častěji než jako volná tvorba vznikají s cílem ilustrovat článek v novinách nebo časopise. Stějně jako psaný příběh neotevřete pointou, neměla by ani reportážní fotosérie začínat popisem klíčových událostí. Naopak, úvodní snímek by měl vzbudit zájem. Když sleduji tento snímek, napadá mne mnoho otázek. Právě proto je tolik působivý i přes maximálně koncentrované sdělení.
foto: Sandy Young, Nikon D2X, 17–55 mm F2,8, ohnisko 55 mm, F5, 1/30 s
Zkušenější fotografové z téhož důvodu používají manuální ostření a spoléhají se na vysokou hloubku ostrosti, která může vyvážit případnou nepřesnost při ostření. Mně ovšem předchozí postup přijde spolehlivější.
Světlem nešetřete Ani v exteriéru byste neměli zapomínat na blesk. V prudkém poledním slunci budete čelit příliš kontrastní scéně. Pokud budete exponovat podle míst nasvícených sluncem, části záběru ve stínu budov a pravděpodobně i většina tváří se utopí ve tmě. Při expozici na stíny zase přepaly vymažou důležitou část prostředí. Řešením může být exponovat podle osvětlené části obrazu a tváře osvětlovat zblízka pomocí blesku. Kombinace blesku a přirozeného osvětlení vám pomůže kontrast scény snížit. V podvečer lze zase bleskem podtrhnout dynamiku děje. Zvolte pomalý čas závěrky (např ¼ s) a scénu osvětlete bleskem. Výsledkem bude částečně rozmazaný obraz a zčásti siluety zmrazené v pohybu. Pokud má váš fotoaparát možnost synchronizace na druhou lamelu závěrky (rear), zapněte ji, rozmazaný pohyb bude navazovat na ostré siluety. |
Informace jsou základ
Je-li to možné, snažte se získat dodatečné informace o probíhající události přímo na místě od účastníků. Chce to nebát se zeptat, co se chystá, mnohým aktivistům často jde o publicitu a zájem jenom vítají. Ale také na lidových slavnostech by bylo škoda přijít o zajímavý tradiční žertík, proto se vždy snažím kontaktovat hlavní „hybatele děje“, aby mi něco neuteklo.
Základem úspěšné reportáže je být připraven a dobře předvídat. Jedině tak se vám s trochou štěstí podaří být ve správný čas na správném místě.
max. velikost | max. velikost | max. velikost
Pokud víte, že vaši reportáž bude tvořit série snímků, nemusíte se bát zaměřit se více na detaily a kreativní úhly pohledu. To důležité, co na jednom záběru oříznete, se však musí objevit na jiném, aby zůstala zachována výpovědní hodnota celého cyklu.
foto: Vlastimil Hanuš, Sony DSC F-828
Často čtu internetové diskuse, ve kterých se začínající autoři ptají na konkrétní nastavení fotoaparátu v různých situacích. U reportáže vám mohu radit jen: snažte se udělat cokoli, abyste záběr zachytili, technická kvalita je až na druhém místě. Záběry takzvaně na jistotu získáte použitím velmi krátkých časů (cca 1/500 s), které zamezí pohybové neostrosti, a vysoké clony (u D-SLR zpravidla okolo F8) pro velkou hloubku ostrosti.
Nutně tak dospějete k vyšším citlivostem ISO a tím i k relativně vyššímu šumu v závislosti na typu fotoaparátu. Tomu se nebraňte, zašuměný snímek může podtrhnout syrovost situace, ta vám však nesmí uniknout.
max. velikost
Fotografování sportovních výkonů je také reportáž. I když byl autor v tomto případě nutně i účastníkem, jeho výkonje o to obdivuhodnější. V nízkých teplotách mějte na paměti, že nesmíte nechat zmrznout baterie. Mějte proto přístrojnebo alespoň akumulátor až do okamžiku focení uschovaný v teplé vnitřní kapse.
foto: Matěj Havránek, Olympus C-750, F8, 1/650 s
Zásahy s rozmyslem
Výtvarné zásahy dělejte vždy s rozmyslem, abyste neporušili autenticitu záběru. Někdy se mohou v reportážní sérii hodit pro podtržení emocí, neměly by však být na každém snímku. Naopak se nebojte zařadit obsahově vypovídající záběr bez vyšších výtvarných kvalit, u reportáže se zkrátka obsah často cení nad formu.
Rovněž byste neměli nikdy zasahovat do děje nebo se nevědomky stát jeho účastníky, pak totiž vaše snímky mohou ztrácet na objektivitě. Totéž platí pro následné úpravy v počítači. Vylepšení technické kvality je samozřejmým požadavkem, manipulace s obrazem je však pro fotoreportéra eticky nepřípustná.
Původní článek byl otištěn v DIGIfotu 3/2007. Chybějí-li vám starší čísla časopisu DIGIfoto, kontaktujte oddělení distribuce e-mailem: predplatne@cpress.cz nebo telefonicky na bezplatné lince 800 11 55 88.
