Na horách taje sníh, řeka je divoká a krásná… To je úryvek z textu písně Jesenické kapely Priessnitz. Snad byla Bílá Opava pro autora textu inspirací, neboť ona je z jara přesně taková, i když to není řeka, ale potok. Malebná cesta podél bystřiny se spoustou kaskád a vodopádů v klínu údolí mezi Pradědem a Petrovými kameny odjakživa lákala milovníky přírody. Správa CHKO Jeseníky zde v 80. letech vybudovala Naučnou stezku Bílá Opava. Přes potok byly zbudovány lávky, na strmých skalkách dřevěná schodiště a za vstup se platilo.
Koryto Bílé Opavy je živý organismus. Při jarním tání se potok rozvodní, voda narušuje podloží z pradědské ruly a vymílá břehy. Silný proud odnáší vše do údolí a přemístí i velké balvany. Občas dojde k sesuvům a vodní masy si najdou cestu novým korytem.
V roce 2004 se přes Jeseníky přehnala silná vichřice a vyvrátila stoleté smrky nejen na kopcích ale i v bezprostřední blízkosti naučné stezky. Mnoho lávek a schodišť bylo zničeno a cestu přehradily padlé kmeny. Příroda ukázala lidem svou sílu. Protože se tak stalo v rezervaci, správa parku nepřikročila k „velkému úklidu“, ale k regeneraci krajiny ponechala přírodním silám volnou ruku. Kmeny zůstaly na svém místě a nové schůdky turistům usnadnily jejich překonání.
Turistickou mapu okolí NS Bílá Opava naleznete i na internetu. Vydejme se proti proudu a pokusme se fotoaparátem zaznamenat vodní živel. Výlet se zastávkami na fotografování nám zabere skoro celý den. Nejen proto se vypravme časně z rána. Dopolední slunce není tak palčivé a vyhneme se hlavní vlně turistů.
Co budeme potřebovat?
Jistě stativ. Na Bílou Opavu jedeme fotografovat především vodu s dlouhými časy závěrky, které z ruky neudržíme. Stativ, který je pevný a bez újmy vydrží koupel ve vodě, je výhodou. Dálková spoušť vám bude užitečným pomocníkem při fotografování ze stativu, ale pokud ji nevlastníte, můžete používat samospoušť. Zužitkujete objektivy s delším ohniskem. Některé zajímavé detaily od vás bude oddělovat studená voda. Široké ohnisko využijete u velkého vodopádu. Dostatečnou službu udělá i základní zoom.
max. velikost | max. velikost
Neutrální šedý filtr umožní nastavit dlouhé expoziční časy
Co bychom rozhodně neměli nechat doma, jsou filtry: především neutrální šedý filtr a polarizační filtr. Abychom dosáhli efektu rozmazané vody musíme fotografovat s expozičními časy delšími než jedna sekunda. Toho za denního světla nedocílíme ani s maximální clonou. Polarizačním filtrem částečně odstraníme odlesky na mokrých listech nebo kamenech a jeho vhodným natočením můžeme proniknout o pod vodní hladinu a fotografovat kamenné dno.
Neměli bychom ani zapomenout dobře vybavit sami sebe. Nezapomeňte na vhodnou obuv. V údolí je sice jaro, ale na kopcích vládne zima. Od jisté nadmořské výšky ještě leží těžký mokrý sníh a není ho zrovna málo.
max. velikost
Pro nejlepší záběry jsem musel vstoupit do ledové vody; foto: Zdenek Musil
Vzhůru proti proudu
Výchozím místem je parkoviště pár set metrů za Karlovou Studánkou (silnice směr Jeseník). Proti proudu Bílé Opavy nás spolehlivě vede žlutá turistická značka. Šumění vody nás doprovází od začátku. Proto neváhejme a začněme s výběrem vhodného místa po fotografování. O to, kam zamíříme objektiv, soupeří drobné peřeje, vodopádky i třpytící se neklidná hladina.
Objektivem ke dnu
Kamenné dno Bílé Opavy je pro fotografa nesmírně zajímavé. Balvany a oblázky mají žlutočervenou barvu, voda je namodralá. Vybráním zajímavé kompozice a experimentováním s expozičním časem získáme pěkné abstraktní snímky. Doporučuji vyzkoušet celou expoziční sadu časů a clon, neboť právě délka času silně ovlivní výsledný snímek.
Vaší pozornosti by neměla uniknout ani pěna na vodní hladině. Chcete-li experimentovat, můžete proti proudu do vody hodit zbytky podzimního listí a čekat, jaké obrazce vám na senzoru vykreslí.
Fotografujeme peřeje
Tyto snímky se nabízejí jako první, a tak není třeba se o nich příliš rozepisovat. Nedržte se hlavní cesty a běžte podél břehu. Možná naleznete mnohem lepší místa na fotografování, než jaká se vám ukazují přímo z cesty. Podle mých zkušeností, je potok Bílé Opavy vhodnější pro fotografování menších celků než širokých kompozic. Důvodem je vysoký kontrast scény, který hrozí přepaly a podexpozicí a je tím větší, čím širší záběr zvolíme. Ale možná právě vaše zkušenost bude jiná a uděláte skvělé fotografie potoku i lesa.
Používejte bodové měření expozice. Zvlášť změřte tmavá a zvlášť světlá místa. Nejste-li si jisti správností nastavené kombinace času a clony, použijte bracketing a sledujte histogram. Fotografujte zásadně do formátu RAW. Myslete na to, že v RAW konvertoru snadno vytáhnete kresbu i z podexponovaných partií, ale totální přepaly opravíte velice obtížně nebo vůbec.
Pantha rei
Dalším typem fotografií, pro které je Bílá Opava jako stvořená, jsou snímky větviček, kmenů a kapradin (rostou-li už) s rozmazanou tekoucí vodou na pozadí. Tyto snímky připravujte obzvláště pečlivě, protože jejich krása vynikne právě tehdy, když je hlavní statický motiv opravdu ostrý. Lesní půda je kyprá a nohy stativu se do ní pomalu boří a to při delších expozičních časech způsobí celkovou pohybovou neostrost. Stativ po rozložení lehce přitlačte do země.
Přes vývraty otevřenou krajinou
Les končí, blížíme se k polomům. Otevírá se mám pohled na příkré svahy s torzy smrků. I když je údolí zalité sluncem, holé svahy a uschlé smrky působí smutně. Možná se vám podaří najít snímek podle vašich představ. Já jsem tento úsek fotografoval spíš dokumentačně a zastávku u vody jsem využil pro osvěžení a svačinu.
Vlasy vodní víly
Na konci vývratového pole je krásný jemný vodopád levého přítoku Bílé Opavy. Jeho výška je několik metrů. Potůček se rozplétá do desítek pramenů a pramínků, voda plyne přes kameny a mechy a stéká v proudech nebo po kapkách. Jak tuhle nádheru vyfotit? Obtížně, neboť v detailech nezachytíte krásu celku a na celkové fotografii nevyniknou pramínky. Navíc svítí slunce a expozimetrem zjištěné kontrasty jsou opravdu velké.
Pokud máte promokavé boty a dostatečně dlouhé sklo, můžete vodopád fotografovat z protější stráně, kudy vede cesta. Jste-li akčnější, vydejte se po z vody čnících kamenech až k vodopádu. Voda stříká a za chvíli budete mokří. Chraňte fotoaparát před vodou a pravidelně otírejte filtr objektivu. Kapky na čelním skle objektivu fotografii nenávratně znehodnotí.
Brodění sněhem a boj s přepaly
Dosud jsme stoupali zvolna a díky častým zastávkám na fotografování jsme si ani neuvědomili, že jdeme vzhůru. Začíná mnohem strmější stoupání. Čekají nás vodopády a sníh. Denní doba pokročila, sluneční paprsky rozpouští sněhová pole. Vody přibývá a proud temně duní.
max. velikost
Sněhu opravdu není málo; foto: Zdenek Musil
max. velikost
Pokus mít na jednom snímku potok i sníh
Postavíme se před nelehký úkol, pokud budeme chtít vyfotografovat zářící sníh i tmavý potok. Můžeme si pomoci vícenásobnou kompenzovanou expozicí a následným HDR zpracováním. Na sílu HDR však příliš nespoléhejte. Rozdíly kontrastů jsou obrovské a zachovat přirozenou tonalitu výsledné fotografie není vůbec snadné.
max. velikost
HDR fotografie s nejistým výsledkem
Velký vodopád, finále s otazníkem
Stoupáme výš a výš, sněhu přibývá a do poslední chvíle nevíme, jestli se přes sněhové masy dostaneme k největšímu vodopádu. Nepřeceňujte svoje síly. Chůze po zledovatělém sněhu bude stále obtížnější. Máte-li toho plné zuby, vraťte se. Uběhlo několik hodin, slunce svítí jinak než ráno a cestou zpět jistě naleznete nová místa na fotografování.
Jste-li u Bílé Opavy jindy než v zimě nebo na počátku jara, velký vodopád jistě uvidíte. Voda padá z osmimetrové výšky a pro fotografa je tohle místo skutečnou lahůdkou a vyvrcholením. Můžete zkoušet dlouhou expozicí vodu rozmazat do bílých pramenů nebo ji naopak zmrazit tisícinou sekundy.
Občerstvení na Barborce nebo na Ovčárně
Máme za sebou asi čtyři kilometry chůze s výškovým převýšením zhruba 260 metrů. Můžeme se vrátit zpět nebo pokračovat. Na konci vodopádů se turistická trasa rozděluje na kratší cestu lesem k chatě Ovčárna nebo delší k chatě Barborka. Každopádně od Barborky musíte pěšky s Ovčárně, odkud vás autobus zaveze na parkoviště Hvězda nebo až do Karlovy Studánky. Tento poslední úsek si raději prostudujte v turistické mapě a předem vyhledejte autobusové spoje.
Přeji vám „dobré světlo“ a spoustu krásných fotografií.
Znáte nějakou fotograficky zajímavou lokalitu v České republice nebo na Slovensku jako své boty? Přichází čas, kdy je nejkrásnější? Napište nám. Rádi uveřejníme váš „cestopis“ i vaše fotografie.