15
Fotogalerie

Jedna rada za všechny: exponujte vpravo

Nejlepší je taková expozice, která zajistí vzhled snímku podle představ autora a maximální množství dat, stavebních kamenů fotografie.

Zachycení maximálního množství dat a správně exponovaný hlavní objekt zájmu na fotografii jsou často v rozporu. Řešením se pak stává cílená expozice k získání co největšího množství dat a dodatečná úprava jasových hodnot v RAW konvertoru.

Zbytečně podexponovat se nevyplácí

Obava ze ztráty kresby v jasech často vede k úmyslně podexponovaným snímkům. Důvodem bývá konstatování, že v konvertoru budeme stejně dělat úpravy, tak proč i úpravu podexpozice neodložit. Hlavním argumentem, proč to nedělat je fakt, že množství digitálních dat není rozmístěno od stínů do jasů rovnoměrně, ale exponenciálně roste směrem k jasům.

Z uvedeného vyplývá, že pokud se dobrovolně vzdáte dat v jasných partiích snímku, „zahodíte“ mnoho stavebních kamenů fotografie. Editací pak nemnoho dat roztáhnete ze stínů k jasům. Důsledkem bude zvýšení šumu a posterizace při další editaci. Opačná operace, tedy ztmavení, je mnohem bezpečnější, protože naopak více bitů se přesune do oblasti stínů.

Když k uvedenému přidáme fakt, že špičkové programy pro převod RAW na fotografie JPEG nebo TIFF umí pixely obrázku rekonstruovat na základě informace jednoho nebo dvou RGB kanálů, je patrné, že expozice vpravo na horizontální ose histogramu je výhodná.

Zachovat kresbu ve světlech nebo ve stínech?

Fotíte-li do RAW, můžete si dovolit mírně vypálit světla až ve dvou kanálech RGB, do hodnoty 1EV. Když indikace a histogram v přístroji avizují přepaly, jedná se o náhled, což není totéž jako JPEG nebo TIFF po zpracování v solidním RAW konvertoru. Zdánlivě oříznuté části histogramu můžete v konvertoru opravit a ještě posunout jasové hodnoty směrem k jeho středu za účelem uchování co nejvíce dat, tedy lepší technické kvality.

Při určitém zjednodušení lze říci, že automatická expozice má za úkol nastavit jas fotografie v průměru na hodnotu středně šedé. Pokud má fotograf jinou představu o způsobu zaznamenání scény, musí exponovat jinak, například převážně v jasnějších tónech z výše uvedených důvodů. To samozřejmě nejde vždy.

Rozdíl mezi RAW a JPEG

Když je dynamický rozsah snímače fotoaparátu menší než rozsah jasů scény, musíte se rozhodnout, které jasové partie obrázku „obětujete“. Pokud je to možné, obětujte světla (např. portrét u okna). Je to výhodnější, neboť celkový jas fotografie bude díky přeexpozici větší a v kontextu našeho tématu výhodnější.

Staré pravidlo – expozici nastavujte podle světlých prvků a vyvolání určí prvky tmavé – platí v případě digitálních snímků přesně opačně. Je to docela názorné, protože konverzní aplikace RAW dat lze pocitově připodobnit ke klasickému vyvolání snímku.

Aby se z RAW souborů uložených na paměťové kartě fotoaparátu staly čitelné obrazové formáty JPEG nebo TIFF, musíte dokončit v počítači to, k čemu ve fotoaparátu nedošlo. V tomto případě můžete převod efektivně ovlivnit. Pokud fotoaparát umožňuje pouze zaznamenání JPEG nebo ho tak máte nastavený, rezignujete na dodatečnou možnost ovlivnění převodu a akceptujete parametry pevně nastavené.

Pro přesnost musím uvést, že některé parametry převodu můžete ovlivnit v menu fotoaparátu (např. doostření, sytost barev, kontrast, vyvážení bílé), ale vždy před expozicí, což je vlastně naslepo a s možnostmi úprav parametrů dodatečného převodu při posouzení náhledu na monitoru to nelze srovnávat.

Teoretické předpoklady

Snímací prvek fotoaparátu je lineární zařízení. Dopadá-li na něj dvojnásobné množství světla, jeho odezva je dvojnásobná atd. Lidský zrak vnímá změny jasu nelineárně. Dvojnásobné množství světla na tmavé scéně vyhodnotí jako velkou změnu jasu a dvojnásobné množství světla na světlé scéně vyhodnotí jako malou změnu jasu. Na jasové změny ve slabém světle je oko citlivější. Je to pro život praktické. Pro správnou interpretaci obrazu je nutné přizpůsobit lineární záznam ze snímače tak, aby zaznamenané jasové úrovně lépe odpovídaly lidskému zraku. To se děje pomocí úpravy tonální křivky, tzv. gama korekcí. Gama kódování je tedy metoda, jak definovat souvislost mezi číselnými hodnotami, které tvoří obraz a vnímanou hodnotou jasu, kterou tato čísla reprezentují.

13.JPG  14.JPG
Tmavší fotografie po převodu z konvertoru Canon Digital Photo Professional a zatržení „Linear“. Volba nepřizpůsobuje výstup ze snímače našemu vnímání. Světlejší obrázek je po uplatnění převodní, tonální křivky pro převod z RAW, která přizpůsobuje záznam vidění oka. Použil jsem stejný RAW konvertor.

Pokračování 2 / 2

Exponování doprava v praxi

Jestliže fotoaparát používá pro kódování obrazu např. 16 bitů, znamená to 65 536 jasových úrovní na každý barevný kanál. Lineární záznam má významný dopad na expozici.

Rozdělme si dynamický rozsah fotoaparátu pomocí osmi clon, což je typické pro běžné zrcadlovky. Nabízí se jednoduché řešení, že každému dílu náleží 8 192 (65 536/8) jasových úrovní. Tak tomu však není. Polovina (32 768) jasových úrovní náleží cloně s největším jasem, polovina zbývajících úrovní (16 384) další cloně, další 8 192 atd.

Z toho plyne, že na zaznamenání nejnižších jasů je k dispozici nejméně jasových úrovní. Na tato neupravená digitalizovaná data ze snímače aplikujeme úpravy expozice. Pak se uplatní gama kódování tak, aby zaznamenané úrovně více odpovídaly způsobu, jakým je vnímá lidský zrak. Gama korekce nepřinese další informace, naopak. Proto je výhodnější provést úpravu expozice na původní data.

20.jpg
Na horizontální ose grafu jsou jasy, znázorňující množství světla, které dopadá na snímač nebo lidské oko. Zelená přímka znázorňuje na vertikální ose lineární odezvu snímače (gama1). Červená křivka znázorňuje nelineární reakci lidského oka (zhruba gama 2,2). Gama korekce je aplikace červené křivky, která je použita k převodu čísel reprezentujících naměřené množství světla (Raw data) na výsledná čísla, reprezentující obraz, jak jej vnímáme.
40.jpg
A – takto reaguje snímač fotoaparátu na světlo.B – takto vidí světlo lidský zrak.

Při převodu RAW dat se digitálně přepočítá lineární chování snímače. Tím se napodobuje reakce lidského oka. V praxi to znamená zesvětlení tmavých částí snímku a napodobí vyšší citlivost lidského oka v tmavých tónech.

Je patrné, že pokud nepoužijete v popisovaném případě osminu nejvyšších jasů, nebo chcete-li osminu pravé části horizontální osy histogramu, ztratíte nenávratně polovinu dat. A to se nevyplatí.

4.jpg
Modelově správně exponovaný snímek (1/640 s, F13, ISO 1600) vytvořený z RAW dat pomocí Camera RAW bez úprav. Je to jenom teoretická situace pro nejtvrdší podmínky našeho srovnání. Jinak takto převádět RAW na JPEG bez úprav nemá smysl.
2.jpg
Podexponovaný snímek o –1EV (1/1250 s, F13, ISO 1600) v RAW datech jsem bez úprav v Camara RAW převedl na tuto JPEG fotografii. Žádné jasové úrovně nebyly mimo dynamický rozsah snímače.
1.jpg
Předešlý snímek jsem při konverzi upravil tak, aby odpovídal modelově správně exponované fotografii.
6.jpg
Přeexponovaný snímek o +1EV (1/350 s, F13, ISO 1600) v RAW jsem opět převedl bez úprav na tuto fotografii. Náhled v konvertoru avizoval v nejvyšších jasech na menších plochách přepal v jednom barevném kanálu.
5.jpg
Předešlý snímek v RAW jsem opět upravil tak, aby odpovídal modelově správně exponované fotografii, včetně rekonstrukce uvedených přepalů.
7.jpg
Zvětšené části předešlých upravených fotografií. Zleva: podexpozice, správná expozice, přeexpozice. Je zřejmé, že největší kvalitu vykazuje pravý, přeexponovaný snímek, dokonce lepší než „originál“.
8.jpg
Jiná část fotografií k porovnání. Tady jsem u všech třech snímků při konverzi uplatnil stejnou měrou velký kontrast pro lepší názornost. Závěr jako v předešlém detailu.
9.jpg  10.jpg  11.jpg
12.jpg
Stejný postup jako v předešlém záběru. Výchozí stav ještě radikálnější
(–4/3 EV, O EV, +4/3 EV. ISO 1250). Závěr stejný.

Technika fotografování do vyšších jasových úrovní není určená pro každodenní práci, ale je vhodná spíš pro jednotlivé snímky.

Účelné bude, když si stanovíte, že horší je obava z přeexpozice, tedy záměrně podexponovaná fotografie, než strach z podexpozice, kdy mírně přeexponujete. Samozřejmě totální přeexpozice je přípustná na zdrojích světla, případně na jiných, stanovených částech. Ztráta kresby v jednom nebo dvou z RGB kanálů je možná, pokud se nejedná o klíčové tóny. Odzkoušejte si různé situace na svém fotoaparátu, tím zapudíte obavu z fatální přeexpozice.

Dalším závěrem je skutečnost, že v dobrém programu na konverzi RAW může autor snímku pohodlně doladit svojí představu o jasovém podání snímku, zvlášť když jde o ztmavení.

Po ověření možností svého fotoaparátu exponujte v RAW tak, abyste vyplnili zejména pravou část histogramu. Pamatujte: exponujte doprava.

Určitě si přečtěte

Články odjinud