V počátcích se někteří lidé, především z řad umělců, stavěli kriticky k tomu, že by snad fotografie měla být uměním. Vždyť za fotografa dělá dílo jeho přístroj, proč by tedy měl být takovým umělcem jako malíř, hudební skladatel nebo spisovatel?
Fotografie je oproti obrazu za hubičku
V moderní době je tento názor již přežitkem, fotografie se mezi umění skutečně zařadila, některým umělcům je dnes už dokonce jedno, zda ke své tvorbě používají štětec, fotoaparát, kameru anebo mobilní telefon. Fotografie plní galerie a muzea, stejně jako trezory bank a soukromých sběratelů umění. Tento článek je o penězích, poukazuje na nejdražší fotografická díla, která byla vydražena v aukčních síních, zároveň se však snaží pochopit, proč tomu tak je.
Svět umění však může zůstat klidný, fotografie na úroveň malířství – uměleckou i tržní hodnotou – zatím nedosáhla a patrně ani nikdy nedosáhne. Jen pro zajímavost obraz: Hráči karet od Paula Cezanna byl v letošním roce prodán arabskému emírovi za rekordních 250 milionů dolarů, což z něj dělá nejdražší umělecké dílo vůbec. Vedle toho se zdá být suma nejdražší fotografie Rýn II od Andrease Gurskyho, která byla v minulém roce prodána za ani ne 5 milionů dolarů, banální.
Snímky v desítce jsou natolik odlišné, že je těžké v nich hledat společné rysy. Na prvním místě je krajina, pak figura, třetí je válečná fotka, najdeme tu i akt nebo portrét. Fotografie jsou zhotoveny různými technikami – digitálními, klasickými i historickými, jsou černobílé i barevné. Každá fotka je svým uchopením jiná, a tak nám víc než zkoumání jejich podobných znaků, může napovědět, o jaké autory se jedná.
Ve dvou případech se setkáváme se stejnými autory. Jsou jimi současní fotografové Andreas Gursky a Cindy Shermen. Pokládám za důležité, dosadit si tyto díla do kontextu jejich autorů a nehodnotit je bez znalosti jejich další tvorby. Podívejme se, co se tedy skrývá pod povrchem nejdražších fotografií.
1. a 4. Andreas Gursky – Rýn II (1999) a 99 Cent (2001)
Andreas Gursky – zdánlivě nenápadný německý fotograf si svůj pohled na svět kolem tříbil na Akademii umění v Düsseldorfu, kde od roku 1985 studoval pod vedením Bernda Bechera. Andreas se pod vlivem manželů Becherů uchýlil ke konceptu a minimalismu. Již od roku 1990 začal Gursky používat digitální nástroje. V roce 1997 uspořádal výstavu v Matthew Marks Gallery, kde poprvé představil veřejnosti dílo Rýn II, které je od roku 2011 nejdražší fotografií světa.
Andreas Gursky – Rýn II
Díla Gurskyho jsou technicky čistá a tematicky komplexní. Odkazují většinou na chaos a konzum dnešního světa. Fotografie Rýnu v souboru tohoto sedmapadesátiletého umělce působí až neobvykle klidně. Autorův rukopis rozeznáváme spíše ve fotografii Diptych 99 centů II, která je na čtvrtém místě nejdražších fotografií.
Andreas Gursky – 99 Cent
2. a 6. Cindy Sherman – bez názvu #96 (1981) a bez názvu #153 (1985)
Cindy Sherman, celým jménem Cynthia Morris Sherman je také americká konceptuální fotografka, na rozdíl od Gurskyho však není ovlivněna evropskou školou. Svá studia absolvovala na Buffalo State College, kam vstupovala původně jako malířka a odcházela jako fotografka. Od začátku své kariéry se zaobírala tématem žen. Její nejdražší díla vznikala v 80 letech a jsou inspirována pornografickými časopisy.
Cindy Sherman – bez názvu #96
Cindy Sherman se v nich snaží navodit dojem, jakoby dívky byly právě znásilněny, zneužity, poukazuje na jejich nevědomou svůdnost a slabost. Paradoxní na tom však je, že některé tyto fotografie byly původně určeny pro dámský módní časopis. Ve focení módy pokračuje tato osmapadesátiletá fotografka dodnes. Má za sebou několik kampaní pro známé módní domy a vedle toho se objevila i v několik béčkových filmech. Cindy Sherman často pracuje se svým tělem, její fotografie jsou z velké části autobiografické.
Cindy Sherman – bez názvu #153
3. Jeffrey Wall – Mrtvé vojsko promlouvá (1992)
Jeffrey Wall – kanadský umělec, vystudovaný historik umění, profesor na vysokých školách, ale i vzor Andrease Gurskyho. Při zkoumání fotografie Mrtvé vojsko promlouvá, která byla vydražena za 3,7 milionů dolarů, nás napadne, že tohle nejspíš nebude jen tak. Válečná, leč dojemná, fotografie, avšak působící jako kterákoliv jiná fotografie z války. Rozuzlení se dočkáme, když se na tvorbu tohoto šestašedesátiletého fotografa podíváme blíže.
Jeff Wall – Mrtvé vojsko promlouvá
Do podvědomí většina lidí se Jeff dostal svými panely s podsvětlenými diapozitivy. Jeff svou tvorbu dělí do dvou skupin. První je dokumentární, která se projevuje zálibou v pozorování zdánlivě banálních situací a druhá – navazující – záliba filmu, kdy si umělec tvoří pomocí fotomontáže své vlastní promyšlené inscenace. Jeffrey ve svých fotografií často poukazuje na historické momenty a na to, jak se s touto minulostí všichni musíme neustále vyrovnávat. A tím se nám otevírá celá pravda o mrtvém prolhaném vojsku.
4. Edward Steichen – Měsíční svit na rybníku (1904)
Také Měsíční svit na rybníku od Edwarda Steichena se zdá být velmi záhadnou fotografií, jakoby nějaké to tajemství také ukrývala. Kvality tohoto snímku jsou „pouze“ v technice zhotovení a v jeho vzácnosti, kterou umocňuje fakt, že na světě existují jen tři jeho kopie. Toto piktorialistické dílo krajiny z roku 1904 stálo na počátku barevné fotografie.
Edward Steichen – Měsíční svit na rybníku
Autora fotografie – Lucemburčana Edwarda Steichena známe spíše jako portrétního a glamour fotografa publikujícího své snímky v módních časopisech. Rozsah jeho práce je ale velmi pestrý, jeden čas dokonce řídil skupinku válečných fotografů v 2. světové válce.
7. neznámý autor – Billy the Kid (1879)
V případě snímku Billy the Kid z roku 1879 autora neznáme, přesto si svou slávu dokázal vydobýt. Tentokrát zastínil fotografa model. Jedná se o jistého amerického pistolníka Williama H. Bonneya zvanému Billy the Kid. O jeho životě nás Wikipedie informuje docela podrobně. Tento odpadlík Divokého západu zabil za svůj život několik mužů, avšak za jeden čin mu bylo slíbeno zproštění viny. K tomu však nikdy nedošlo a nakonec byl zastřelen pistolí šerifa.
neznámý autor - Billy the Kid
Poutavý příběh, který se odehrál před více než 130 lety, dosud nebyl rozhřešen a odkaz Williama, který si říká o dodatečné osvobození, vystupuje na povrch i dnes. To nepochybně hraje do karet i tomuto snímku zhotovenému historickým procesem nazývaným ferotypie, který byl v minulém roce vydražen za 2 300 000 dolarů.
8. Dmitrij Medveděv – Tobolskij - Kreml (2009)
Dalším kuriozním snímkem je Tobolskij - Kreml od Dmitriju Medveděva. Jak už asi víte, v tomto případě se ani nejedná o dílo zkušeného fotografa. Dmitrij Anatoljevič Medveděv je ruský politik, bývalý prezident Ruska a blízký člověk Putina. O jeho lásce k fotografii se nikde nedočtete ani řádku, avšak smysl pro kompozici se mu upřít nedá.
Dmitrij Medveděv – Tobolskij - Kreml
Důležitost si tento snímek získal nejen díky jménu autora, určitou zdařilostí, ale především silným námětem. Amatérský letecký snímek politického a kulturního centra Moskvy je třešničkou na dortu nejdražších fotografií světa.
9. a 13. Edward Weston – Akt (1925) a Nautilus (1927)
Černobílý Akt od Edwarda Westona se zdá být, mezi těmi záludnostmi nejdražších fotografií, docela všední. Aby také ne, konečně tu máme fotografa v pravém slova smyslu. Tento Američan našel ve fotografii obrovskou vášeň a ta ho provázela po celý život. Proslavil se především svými snímky mušlí, jež v té době dostávaly do rozpaků mnoho mužů. Dokonce v nich viděli více erotiky než v aktech, kterým se Weston věnoval také velmi pilně.
Edward Weston – Akt
Více než Akt je od něj známější snímek s názvem „Nautilus“, který je mimochodem na 13. místě nejdražších fotografií. Autor výroku: „Fotoaparát by měl být používán pro zaznamenávání života, pro umělecké ztvárnění pravé podstaty věcí samotných, ať už je to vyleštěná ocel nebo živé tělo“ byl zarytý odpůrce piktorialistické estetiky, kouzlo viděl v ostrosti a v práci s velkoformátovou kamerou.
Edward Weston – Nautilus
10. Alfred Stieglitz – Georgia O'Keefová (1919)
Průkopník piktorialismu nakonec desítku fotografií uzavírá. Alfred Stieglitz byl sice rozený Američan, avšak rodiče pocházeli z Německa a on sám v Německu studoval a mnoho roků pobýval. Častým námětem jeho fotografií byly portréty. Snímek Georgiany O'Keeffeové byl ale patrně i pro samotného autora výjimečný. Na první pohled působí upřímně a velmi intimně. Tuto americkou malířku fotil Alfred od roku 1917 a během toho, co s ní vytvořil několik sérií aktů, portrétů a detailů těla, mezi nimi vznikl bližší vztah. Tato láska byla naplněna až poté, co se Alfred se svou ženou a matkou čtyř dětí rozvedl a roku 1924 si Georgianu vzal za ženu.
Alfred Stieglitz – Georgia O'Keefová
Tím se desítka fotografů s nedražšími díly uzavírá. Kdybychom pokračovali, narazili bychom na další zajímavá jména. Kromě již uvedených Westona a Stieglitze, je to například Richard Avedon, Diane Arbus, Gustave Le Gray nebo současný australský krajinkář Peter Lik. Dvacítku nejdražších fotografů uzavírá stylově Andrea Gursky.
Je zajímavé, že investice do fotografií prudce stouply až v posledních 6 letech. Na seznamu se neobjevují jen „čistí“ fotografové, ale jak už bylo řečeno na začátku, dnešnímu umělci je jedno jaký druh média používají ke svému vyjádření. Zkuste si schválně tipnout, od koho je nejdražší česká fotografie.