Editační software bezpochyby patří k práci každého fotografa. Jakých 9 základních dovedností by měl každý ovládat při používání jednoho z nejrozšířenějších programů Adobe Photoshop?
Dobrá fotografie by měla vždy vzniknout již ve fotoaparátu. Postprodukčním úpravám se ale někdy ani ti nejlepší nevyhnou a trocha magie ve Photoshopu dokáže proměnit dobrou fotografii ve skvělou. Stačí přitom ovládat práci s několika základními nástroji.
1. Ořez
Jedním z nich je ořez. Obvykle jde až o jednu z posledních úprav před posláním fotografie do tiskárny nebo publikací na web, Photoshop však umožňuje také zachovat oříznuté části snímku a s kompozicí, v rámci možností, libovolně manipulovat bez ztráty jakýchkoliv informací. Často tak lze snímkům dát zcela novou perspektivu. Stačí odškrtnout možnost „Odstranit ořezané obrazové body“.
Photoshop verze CS6 přinesl novou možnost způsobu ořezu fotografie. Vedle klasického režimu, kdy se pohybuje rámečkem, může rámeček zůstat na místě a fotograf hýbe s obrázkem. Různé možnosti použití nástroje ořez předvádí následující video.
2. Jas a kontrast
Při focení do formátu RAW by měly být všechny úpravy expozice nejlépe provedeny v modulu Camera Raw, jelikož umožňuje práci s mnohem větším množstvím informace. I u JPEG souborů však dokáže Photoshop poskytnout poměrně rozumný prostor k manipulaci s jasem s kontrastem a osobně jsem byl již několikrát překvapen, co dokáže Photoshop předvést i se soubory z mobilního telefonu. Úpravu tohoto typu proto není radno podcenit.
3. Křivky a úrovně
Pokročilejší by pak jistě měli ovládat také manipulaci s křivkami a úrovněmi. V podstatě jde taktéž o úpravy jasu a kontrastu, uživatel má však nad nimi mnohem větší kontrolu. Chvíli trvá, než člověk práci s křivkami a úrovněmi plně ovládne, jelikož je potřeba hodně experimentovat, výsledky ale určitě stojí za to.
4. Saturace
Vrstvu úprav „odstín a sytost“ obvykle využívá mnoho začátečníků s Photoshopem k dodání života mdlým fotografiím přidáním saturace. Pokud se úprava nepřežene, jistě nejde o nic špatného. Při spojení s maskou ji lze nicméně využít také k mnohem pokročilejším úpravám jako vylepšení odstínu pleti mírným odebráním červené barvy.
5. Práce s vrstvami
Vrstvy jsou snad nejzákladnějším konceptem při editaci fotografií. Umožňují lokální úpravy, spojování několika snímků dohromady či zachování nedestruktivnosti úprav. Mnoho z nás přesto nevyužívá jejich plný potenciál. Několik pokročilejších způsobů práce s vrstvami ukazuje následující video.
6. Doostřování
Doostření by mělo být vždy až poslední úpravou před tiskem, jako příprava snímku pro cílový formát fotografie. Podobně jako u saturace není dobré ani tento způsob manipulace s fotografiemi přehnat a správné zvládnutí různých doostřovacích filtrů, které Photoshop nabízí, zabere nemalé množství času. Osobně vždy doporučuji používat, nejen doostřovací, filtry po převedení vrstvy na inteligentní objekt tak, aby byly veškeré úpravy nedestruktivní (nabídka Filtr -> Převést pro inteligentní filtry).
7. Retušování
„Photoshop… vyphotoshopovaný… upravený ve Photoshopu.„ Právě v kontextu retuší bývá slovo Photoshop nejčastěji skloňováno. Ovládat nástroje klonovací razítko a retušovací štětec tak, aby nikdo nic, pokud možno, nepoznal, proto patří k nejdůležitějším dovednostem každého fotografa.
Retuše obvykle zaberou největší množství času při úpravách portrétů vytvořených mimo ateliér, takže vědět po jaké velikosti štětce šáhnout, jakou použít tvrdost či režim prolnutí a rychle odstranit výrazné problémy ze snímku, dokáže šetřit peníze.
8. Vyplňování podle obsahu
Retušovací štětec na steroidech. Tak by se dalo jednoduše popsat vyplňování podle obsahu (anglicky content-aware fill). Po vybrání určité části obrazu dokáže tento nástroj na základě okolí automaticky vyplnit danou oblast, aby s ní splývala. Jako ideální se jeví použití na doplnění chybějící oblohy či jiných souvislých ploch. V kombinaci s ručními úpravami jej je možné použít ale i na oblasti se složitějšími vzory.
9. Vyvážení barev
Zatímco saturace dokáže ovlivnit přítomné množství barvy, vyvážení barev umožňuje změnit způsob, jakým na sebe barvy vzájemně působí. Po použití křivek či úrovní na střední tóny a světla dokáže vyvážení barev pomoci s drobnými změnami v těchto oblastech a dotáhnout tak výsledný pocit ze snímku k dokonalosti.