Zřejmě nejpopulárnější technikou při retušování portrétů či glamour fotografií je v poslední době tzv. separace frekvencí. Zní to jako úprava z oblasti sci-fi, ale nejedná se o nic složitého.
Separace frekvencí je ve své podstatě pouhým rozdělení obrazu na vysoké a nízké komponenty – frekvence, které následně editujete samostatně. Každá z frekvencí totiž ovlivňuje odlišnou část obrazu.
Nízké frekvence jsou ty, které uchovávají informace o tmavých a stinných místech, barvách a tónech. Vysoké frekvence jsou detaily, póry, vlasy, vyrážky a vrásky. Co vám tohle rozdělení přinese, je větší kontrola nad retuší: pokud používáte nástroje klonovací razítko (S) nebo retušovací štětec (J), jistě jste si povšimli, že s odstraněním nedokonalostí pleti se také často změní barva nebo světelnost daného místa. Separace frekvencí tomu zabraňuje.
Ze základní vrstvy udělejte dvě kopie. Spodní nazvěte třeba „nízká frekvence“, tu horní „vysoká frekvence“. Vypněte viditelnost vysoké frekvence a označte tu nízkou.
Dialog se zkopírovanou základní vrstvou
S označenou nízkou frekvencí zapněte Gaussovské rozostření v nabídce Filtr | Rozostření | Gaussovské rozostření. Poloměr rozostření by měl být tak velký, aby se na fotografii ztratily všechny výrazné detaily a barevné přechody. Většinou se ideální hodnoty pohybují v rozpětí 15 až 30 pixelů. Potvrďte a znovu zapněte viditelnost vrstvy s vysokou frekvencí.
Označte vrstvu s vysokou frekvencí a v menu Obraz | Použít obraz, v závislosti na tom, v jaké barevné hloubce pracujete, nastavte tyto parametry: Při barevné hloubce 8 bitů nezaškrtávejte políčko Invertovat, Režim nastavte do volby Odečíst a zadejte hodnotu do pole Posun. Při barevné hloubce 16 bitů pak upravte parametry odlišně.
Odlišné nastavení dialogu Použít obraz v závislosti na barevné hloubce
Teď už jenom nastavte mód krytí vrstvy s vysokou frekvencí na Lineární světlo a máte hotovo. Nelekněte se, že vaše fotografie vypadá úplně stejně jako na začátku, má to tak vypadat.
Nastavení krytí vrstvy
Finální retuš obrazu
Dále je už jenom na vás, které nástroje k retuši použijete. V zásadě jde o to, abyste na vrstvě s nízkou frekvencí trochu „vyhladili“ silné barevné přechody nebo odstranili parazitní barvy jako například začervenání kůže od vad pleti. K tomu využijte hlavně Retušovací štětec (J) s měkkým okrajem nebo klasický Štětec (B) s nižším krytím, oba s účinností na aktuální vrstvě.
V případě vrstvy s detaily – vysokou frekvencí – je postup podobný, jenom tvrdost Klonovacího razítka (S) nebo Retušovacého štětce (J) by měla být vysoká. Samozřejmě jestli jste zvyklí používat jiné nástroje, jako je třeba Záplata (J), i to je možné.
Pracujte na obou vrstvách střídavě – pro co nejlepší výsledek – a nesnažte se odstranit všechny nedostatky současně. Pamatujte také na to, že poloměr gaussovského rozostření nemusí být vhodný pro všechny barevné přechody.
Vlevo snímek před úpravami, vpravo po úpravách
Dále mějte na paměti, že separace frekvencí neřeší všechny problémy. Nejčastěji se využívá v kombinaci s technikou Zesvětlování a ztmavování. Jestli chcete využít techniky separace frekvencí i na retušování jiného druhu fotografií, nic vám v tom nebrání. Využití najde tato metoda třeba i při focení krajinek.
Článek vyšel v časopise Computer.