Představte si následující situaci: ateliér rozestavěný, světla rozsvícená, fotoaparát připraven. Stačí zaměřit a cvaknout… jenže co si počít s tou čekající holkou?
V první řadě se do situace, kdy nevíte, co s modelkou dělat, určitě nechcete dostat. „Okno“ však může přijít na každého. Právě v těchto případech se vám rozhodla pomoci autorka knihy „500 póz pro fotomodeling“ Michelle Perkins. Jak podtitul „katalog profesionálních fotografů“ napovídá, nepůjde zdaleka o publikaci, která by nudila dlouhými profesorsky laděnými poučkami.
Minimum textu a maximum obrazové informace je totiž to nejlepší, co vám při nedostatku nápadu pomůže. Fakt, že v knize je opravdu pouze nejnutnější text, podtrhává skutečnost, že po úvodu a obsahu se na vás v momentě vyvalí výborné fotografie čistě ženských modelek (což já, jako příslušník mužského pokolení, jenom vítám) v nejrůznějších pózách – ať už jde o ty klasické portrétní a modelingové nebo experimentální. Vybere si zkrátka každý. Rovnou však můžete zapomenout na jakékoliv, byť jen letmé pokusy o abstrakci. Kniha se dále omezuje pouze na fotografie dívek a žen.
Čtyři pohledy na věc
Ve většině portrétních nebo módních obrazových průvodců se setkáme se základním rozdělením obsahu podle typu svícení nebo lokace – exteriérové přirozené světlo, odrazka, v interiéru softbox, dva, tři, low key, high key... atd. V této knize se autorka rozhodla jít jinou cestou a fotografie rozdělila podle toho, jak velká část těla modelky se na vás „usmívá“. Díky tomu vzniká v každé kapitole velmi různorodý mix fotografií. Ať už jde o snímky hlavy a ramen, polocelky od pasu nahoru nebo tříčtvrtinové záběry – tzv. americké polocelky či celé postavy.
Hodnotu knihy by významně pozvedly informace
o nasvícení a kompozici jednotlivých scén
Tříčtvrtinové a celkové záběry jsou navíc rozděleny v závislosti na tom, zda modelka stojí, sedí nebo leží. Na své si přijdou ateliéroví fotografové i „externisté“. Fotografie jsou dostatečně inspirativní a jejich autoři často využívají různé rekvizity (stromy, auta, stoly...). Za mírně nedostatečný však pokládám formát fotografií, který by mohl být větší. Stejně tak neexistence diagramů nasvícení nepotěší hlavně začínající fotografy.
A přece trocha teorie
Pokud ale patříte mezi skupinu lidí, kterým obraz nestačí, ale chtějí se dozvědět více, tak pro vás Michelle Perkins zahrnula do své knihy krátkou přílohu. Dvě strany textu, kde sice velmi stručně, ale zato jasně a výstižně popisuje základní postupy pózování.
Tím však textová příloha nekončí. Pokud se chcete dozvědět více o autorech zveřejněných fotografií, nebo vám nestačil výběr a chcete čerpat inspiraci dál, tak si nalistujte poslední dvě strany knihy, na kterých najdete stručné medailonky patnácti známých portrétních, módních a komerčních fotografů s jejich webovými adresami.
Knihu „500 póz pro fotomodeling“
vydalo nakladatelství Computer Press
Palec nahoru, ale má to háček
Recenzovat a hodnotit publikaci, v níž téměř úplně absentuje text, je opravdu těžký úkol. Stejně těžký však musel být pro autorku výběr fotografií. V dnešní internetové době mi přijde iniciativa vydat takovou publikaci mírně zvláštní, vždyť připojení k „netu“ má téměř každý. Na druhé straně, za to můžeme být autorce vděční. Ne každý má totiž chuť a čas prohrabovat tunami balastu, který se každý den objeví na webu, a vybrat z toho opravdu to nejlepší.
Co však kniha nenabízí, a je to na škodu, jsou technická data k fotografiím. Nenajdete zde Exif, diagramy osvětlení, rozestavení rekvizit ani žádné poznámky autorů, které jsou často stejně důležité jako samotná póza.
V úvodu nám Michelle Perkins slíbila pět set inspirativních a osvěžujících fotografií, a to se jí i ve většině případů daří. Občas jsem se však neubránil pocitu, že některé pózy se v knize opakují, případně, že se jedná o klasické učebnicové příklady nebo čistě jen o „hezké“ obrázky bez jakéhokoliv přesahu.
Článek vyšel v časopisu DIGIfoto 5/2011.